Marian Schaller, OSB bývá vnímán jako nejvýznamnější protagonista liturgického hnutí u nás a jistě právem. Ovšem nezapomínejme na ty, kdo se v tomto hnutí angažovali rovněž, a to ještě před ním.


  Literární historik Martin C. Putna ve svém monumentálním díle Česká katolická literatura pojednává v části, zachycující období let 1918-1945 také o liturgickém hnutí v Československu, a všímá si poměrně podrobně jeho asi nejvýznamnějšího ohniska u nás - Emauzského opatství v Praze. Uvádí produkci knih a periodik, která tehdy byla spojena s klášterem a jmenovitě uvádí nesporně úctyhodnou postavu Mariana Schallera, OSB, který byl zřejmě nejvýraznějším protagonistou liturgického hnutí té doby u nás. Přisuzuje však Schallerovi úlohu, která by spíše měla být přiřknuta jiným. A sice úlohu prvního překladatele Mešních textů z latiny do češtiny. 

 Jednak Františku Eškovi, který vytvořil první český dílčí překlad již v roce 1861, jednak jinému Schallerovu spolubratru z Emauz. Tímto emauzským benediktinem, který je dnes pozapomenut a zcela ponořen ve stínu Schallerově byl Prokop Josef Baudyš, OSB (1845-1905). Baudyšova anonymyta je možná způsobena dobovou emauzskou zvyklostí - klášter sice vydával knihy, ale u řady z nich se autoři neuváděli, nebo vydání bylo označeno za kolektivní dílo, přičemž ale autorský kolektiv nebyl jmenován. Ani Eška, ani Baudyš se ale v Putnově knize vůbec nevyskytují. 

 Martin C. Putna ve své knize píše o Schallerovi, že "vytvořil první český překlad Římského misálu" (viz Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918-1945, str. 488). Přesné jest, že Schaller vytvořil první úplný překlad Římského misálu do češtiny. To, čemu se dodnes říká Schallerův misál (a co je podnes tak populární mezi našimi tradicionalisty) je Schallerova revize a doplnění vydání Baudyšova. Schaller dílo svého předchůdce revidoval a doplnil tak, že postihovalo skutečně celý liturgický rok. 

 Buď jak buď, skutečné prvenství co do českých překladů Římského misálu pro "tridentskou liturgii" (protože i to, co dnes známe jako Český misál je de facto Římský misál v českém jazyce, pouze se zohledněním národního liturgického kalendaria) patří právě onomu pozapomenutému Františku Eškovi, a po něm pak Prokopu Baudyšovi, byť - jak již řečeno - jejich překlady byly neúplné. I prvá edice Schallerova, vydaná v roce 1925 ostatně zahrnovala pouze texty pro neděle a významné svátky. Misál pro úplný liturgický rok pak byl vydán až v roce 1931. 

 Eškův překlad Misálu možno vidět ZDE

 Baudyšův překlad Misálu jest pak k nalezení ZDE

 

 Zadáte-li dnes do internetového vyhledávače jméno Prokop Baudyš, vyleze vám leda tak článek z Wikipedie, shrnující relativně skoupé informace, které jsou k němu doložitelné: datum narození, datum úmrtí a jeho jediné dílo - onen překlad misálu. V případě Františka Ešky je pak vyhledávač ještě skoupější, protože o něm nenachází zhola nic.