... daleko jsem od Tebe. 


 Netínský kostelíčku,

jak často na Tebe vzpomínám,

na vlídný úsměv Matky Páně,

mohutnou Tvou věž

hlas jejichž zvonů znám.

 

Netínský kostelíčku,

dome Boží a Mariin,

obkroužený kopci, lesy,

pevný bode nad krajinou,

ukazující věčný cíl ...

 

Často jsem klekal na Tvou dlažbu,

vyšlapanou, ošoupanou,

i dnes si v duchu klekám

před oltářem Božím,

ač daleko od Tebe - - - pobývám.