Jede-li člověk z Velkého Meziříčí směrem na Jihlavu, celkem bez povšimnutí mine městys Měřín. Místo, které trochu mate. Dnes se tváří nenápadně, a přec má docela zajímavou historii. 


 Historie Měřína je záležitostí poměrně dávnou. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1298. Vesnice tehdy patřila - stejně jako nedaleký Netín - benediktinskému klášteru v Třebíči. V uvedeném roce zde benediktinští mniši zřídili proboštství, podřízené třebíčskému klášteru. Tehdy vznikl také (nyní farní) kostel, zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Jeho průčelí je dnes představena mladší mohutná a vysoká věž, která je vlastně místem, které na pohled mate. Poutník oním krajem si může říci: "Barokní věž, celkem nic zvláštního." - ano, obyčejná a celkem nezajímavá je ona věž. Jde jen o první pohled. Kdo projde průchodem do podvěží, uvidí to, co asi při pohledu na věž zvenčí nečekal. 

File:Merin portal.jpg

 (obrázek převzat odtud, mé autorské dílo z r. 2011, u kterého si někdo dovednější trošku pohrál s barvami)

 Portál je dnes jedinou intaktní památkou na někdejší proboštství. Je dílem týchž románských mistrů, kteří postavili a vyzdobili třebíčskou klášterní basiliku sv. Prokopa. Dějiny jsou neúprosné a s měřínským proboštstvím se "nemazaly". První ohrožení jeho existence znamenaly moravské markraběcí války na přelomu 14. a 15. století. Husitské války přečkalo proboštství relativně v klidu (husitské období mělo vůbec na Moravě poněkud méně šílený průběh, než v Čechách). Poslední měřínský probošt je doložen v roce 1456. Jmenoval se Dominik. Proboštství definitivně zaniklo kolem roku 1470 v důsledku válečného konfliktu mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Někdejší majetek proboštství si poměrně ochotně přivlastnila okolní šlechta. V majetku benediktinů se nejdéle udržel již zmíněný Netín, a to až do roku 1558. 

Mimo kostela, který se stal farním, celý areál proboštství postupně zanikl. Jediné, co naň upomíná, je místní lidová tradice. Ta několika domům v sousedství kostela přiřkla dodnes užívaný název "na klášteře". Samotný Měřín je dnes de facto městečkem o zhruba 2000 obyvatelích. Zajímavou historii má místní farnost (o ní se ještě relativně nedávno dalo mnohé dočíst na původním webu velkomeziříčského děkanátu, než jej někdo překopal čistě jen na stránky meziříčské farnosti, šlo o článek s mnohoslibným názvem Trháky z měřínské farní kroniky). 

 Ve 20. století se někdejší měřínské benediktinství trošku připomenulo. Z přifařené vesničky, z Blízkova, pocházel Alois Vostal (nar. 1909), který vstoupil do benediktinského opatství v Rajhradě a přijal zde mnišské jméno Prokop. Výrazně se do dějin svého opatství zapsal po druhé světové válce, kdy zastupoval svůj klášter rajhradský při jednáních o vzniku Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha, která dodnes existuje. Po roce 1950 působil jako farář v Syrovicích u Rajhradu. Zemřel v roce 1963 při nezaviněné autonehodě a pohřben je v Syrovicích.