Dnes máme 3. adventní neděli, 11. prosinec. Před 67 lety byl také 11. prosinec a také 3. adventní neděle. A v jedné malé vesničce poblíž Světlé nad Sázavou se pohnul v kostele kříž.


 Ano, dnes je výročí tzv. Číhošťského zázraku. To, zda šlo či nešlo o zázrak, nechť posoudí příslušná církevní autorita, v tom se patlat nemíním. S touto událostí je ale svázán osud číhošťského faráře Josefa Toufara. Jeho život se, jak známo, završil martyriem ve Valdicích, kde jej zfanatizovaný vyšetřovatel dostal do stavu, se kterým už nemohli nic dělat ani lékaři z kliniky pro "horních pár vyvolených", která bývala v Praze v Legerově ulici.

 Stream.cz přinesl o této události reportáž, se kterou lze vcelku souhlasit (až na omyl, že vyšetřovatel Ladislav Mácha byl zeť Klementa Gottwalda, to si autor popletl s Alexejem Čepičkou). Pod reportáží se objevily komentáře, a to je snad pomyslné prokletí nejen česko-moravsko-slezského internetu. Ty se změnily v hysterické divadlo. Zase zjednodušující floskule o tom, že prý veškteré náboženství je zlo. Ovšem reagovat na to z opačného pólu nadávkami, například o zarytých nesvéprávných bolševicích, to je také nešťastné. Místo diskuse opět a opět, z jedné i druhé strany, výkřiky do tmy. 

 Co mne ale děsí snad ze všeho nejvíc, je schvalování toho, jak bylo s Toufarem naloženo. Copak lze nějak legitimizovat vraždu nevinného člověka? Kde to vůbec žijeme? 

 Teď v adventě voláme po příchodu Mesiáše - konec konců, jednou (jak věříme) poznáme, jak se věci měly a mají. I ty události z prosince 1949.