V dnešní době existuje pro pobožnosti křížové cesty celkem dost variant, a to dobrých variant. Má-li kdo dar slova, může eventuelně připravit texty vlastní. Někdy to ale může sklouznout k něčemu nečekanému ...


 Zažil jsem před pár dny pobožnost křížové cesty, ze které jsem byl na rozpacích. Její texty chystala katechetka s těmi, kdo navštěvují náboženství. Nešlo už o žádné mrňouse. Zažil jsem již ve svém životě takto nachystanou pobožnost vícekrát, a vždycky se to přinejmenším "dalo". Na jeden z pátků této postní doby však asi hned tak nezapomenu. 

 V úvodní jakési anotaci jsme se dozvěděli, že u jednotlivých zastavení půjde o "příběhy ze života". Nu, proč ne? Následující chvíle ale znamenaly dost zásadní změnu názoru na tuto "náplň". Jednotlivá zastavení byla připodobňována "situacím ze života" systémem:

První Ježíšův pád pod křížem - Péťa dostal ve škole pětku.
Ježíš potkává Pannu Marii - Péťa naštval maminku. 
Druhý Ježíšův pád pod křížem - Péťa dostal ve škole druhou pětku. 

 Zde už jsem pomalu propadal obavám, co přijde při dalších zastaveních. Nicméně celá křížová cesta proběhla v duchu této směsi infantilismu a srovnávání nesrovnatelného. Nabízí se otázka: Koho normálního napadne srovnávat zabíjení člověka (neřkuli Bohočlověka) s pětkami někde na základce? Zásadní věc s (de facto) banalitou. Aneb: Kdo z nás někdy nedostal ve škole špatnou známku? 

 Přiblížit dětem to, co pro nás Pán Ježíš udělal, lze snad vhodněji. Což takhle akcentovat tak "prostou" věc, jakou je Boží láska k člověku? Notabene když texty zastavení nebyly určeny úplným prťatům. 

 Uzavírám tím, co mi dnes vyprávěl můj zpovědník: "Byl jsem kdysi, už je to delší dobu, služebně v Brně a byl jsem se pomodlit v kostele sv. Jakuba. A najednou tam přišel zřejmě tatínek s opravdu malým klukem. A co udělal? Vzal ho za ruku, prošel s ním ty zastavení křížové cesty a teď mu u každýho toho obrazu vysvětloval, prostě a pochopitelně, o co tam jde. Neděsil ho, prostě nějak tak přiměřeně jeho věku vysvětloval. Já nestačil zírat. Pak mi to nedalo, když skončili zastavil jsem je, řekl jsem že jsem kněz, a tatínka jsem pochválil."