Přiznám se, že jsem poněkud na rozpacích z některých fenoménů dnešní doby. Mezi tyto fenomény patří i Medjugorje a doslova záplava různých sdělení, která se porůznu šíří internetem, a i na Signálech bychom našli třeba blogy, kde kopie textů, které údajně sděluje Panna Marie (konečné slovo o pravosti či nepravosti nechť mají k tomu kompetentní místa), tvoří velkou část celkového obsahu.


 Soukromá zjevení jsou velkou událostí, protože kdykoliv k něčemu takovému dojde, vždy se najde dost lidí, kteří toto začnou vyhledávat a případně porůznu propagovat. Takové zaujetí je, svým způsobem, pochopitelné, protože vždy se jedná o něco, co aspiruje na nějaký přesah či mimořádnost.

 Máme uznaná zjevení (Lourdy, Fatima ...), a neuznaná zjevení s jasně negativním konečným stanoviskem (viz údajná zjevení Krista Vassule Ryden, "předávaná" pomocí jasně okultní praktiky - automatického psaní). Medjugorje není ani to, ani ono. Na konečné stanovisko se bude muset zřejmě počkat do doby, než zjevování skončí. Důvod je jasný: Kdyby se zjevení nyní schválilo, a v následující době by se v obsahu dalších vizí objevil problém, byl by jasný průšvih.

 Kladu si otázku: Kde se v lidech bere taková touha po něčem mimořádném? Vždyť i žít "normální" život katolického křesťana je leckdy docela "záhul".

 Známý kněz a spisovatel (můj vcelku oblíbený autor, od kterého jsem četl v podstatě kde co) Jakub Deml měl svého času soukromá zjevení ve velké oblibě - nic proti tomu. Ale když byl kaplanem v Bystrci u Brna, jejich obsahem krmil lid v kostele při téměř každém svém kázání. A jeho nadřízený - farář - mu tehdy řekl zajímavou větu. Takové přirovnání: "Zjevení mají v kázání asi takovou úlohu jako omastek na jídle." - připouštím, že je to přirovnání poněkud přízemní, ale celkem trefné. Nelze pouhý omastek brát jako potravu. Zkuste se jeden den "stravovat" jen rozpuštěným máslem a uvidíte, co to s vámi udělá ...

 Soukromá zjevení mohou velice snadno, pokud si k nim člověk nevytvoří zdravý postoj (mají povzbuzovat a být k duchovnímu prospěchu), vytvořit patologii. A tak existuje třeba jistý člověk, který na základě kompilování různých - ať uznaných či neuznaných - vizí vypočítává datum Posledního soudu a podobně. Nelze nevzpomenout na pokusy Svědků Jehovových v tomto směru v dobách ne až tak vzdálených. A konfrontujme to s Písmem:

 "O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám." (Mt 24,36) - kdo je tedy člověk, aby se v tom hrabal? 

 Pár lidí, které znám, používá takové zajímavé označení - "medžugorák" - nezapírám, že někteří z nich ho používají s lehce pejorativním nádechem. Zažil jsem pár jedinců, kteří byli označeni touto "nálepkou", a u některých z nich jsem si už nebyl jist, zda hovořím - mírně řečeno - s lidmi zcela psychicky v pořádku. Řešili, kdy k údajným zjevením dochází v zimním, a kdy v letním čase. Dělali z toho časového údaje smrtelně důležitou záležitost, neboť v závislosti na tom prý dochází zase ke zjevování někde jinde. Typické bylo, že třeba šířili různé zvěsti typu "Panna Maria si přeje, abychom tohleto a támhleto ..." - pak jsem se  podíval na web, a tam se zase tato údajná přání dementovala. Pak z toho má být člověk moudrý ...

  Ještě k Vassule Ryden. Na jednom místním blogu se před již delší dobou celkem vášnivě diskutovalo o tom, jak se k záležitostem různých (nejen Rydenovských) zjevení stavět. A ze strany zastánců padala různá obvinění z farizejství a vyvyšování se nad Krista. Dovolím si, čistě pro ilustraci, jeden konkrétní citát z diskuse: "... stejně jako při prvním příchodu Krista, je církev zrazována zevnitř. Nepoznávají díla Ducha, nepoznávají Krista, rouhají se, vysmívají se mu. " - silná slova, že.

 A závěrem trochu obecně, nebudu teď řešit pravost, či falešnost čehokoliv. Zeptám se na takovou "drobnost". Různé vizionářské texty totiž ve svém líčení zabíhají do podivuhodných podrobností. Co však je skutečně důležité? Je pro člověka důležitější to, že Pán Ježíš ustanovil při Poslední večeři svátost Eucharistie? Nebo to, jak přesně vypadalo to nádobí, které na ten chléb a víno použil? K rozjímání můžou i ty různé podrobné popisy docela posloužit, chtěl-li by tedy někdo svá rozjímání trávit mudrováním nad tvarem číšky a ozdobami na noze kalicha. Troufám si však tvrdit, že to hlavní je, že Eucharistie byla ustanovena. To, jaké u toho bylo nádobí, to je jen detail.